Jdi na obsah Jdi na menu
 


Matematické řešení regulačních obvodů

  • Při určování vlastností dynamických členů vyšetřujeme jejich přechodové  jevy, které jsou dány závislostí různých veličin na čase, tj. časovými funkcemi.
  • Časovou funkci můžeme vyjádřit graficky, jestliže na vodorovnou osu vynášíme čas a na svislou osu vynášíme výstupní nebo vstupní veličinu daného členu.
  • Časovou funkci můžeme však také vyjádřit čistě matematicky. Průběh časové funkce je pak určen rovnicí, která ve složitějších případech obsahuje derivace, popř. integrály. Nazýváme ji diferenciální rovnicí.

Derivace časové funkce

Obrazek

  • Na obrázku je znázorněna křivkou derivace časové funkce určující závislost dráhy na čase při nerovnoměrném pohybu.
  • Strmost křivky ukazuje, jak rychle se ujetá dráha měnila na čase.
  • V libovolném bodě pak z grafu můžeme vyjádřit přibližnou velikost okamžité rychlosti .V okolí zvoleného času si zvolíme malý přírůstek času. Na ose dráhy pak přečteme příslušný přírůstek dráhy.
  • Okamžitou rychlost pak přibližně vyjadřuje vztah:

Obrazek

  • Chyba  je tím větší, čím větší je zvolený přírůstek času a čím je větší nelineárnost dané časové funkce.
  • Abychom zvětšili přesnost, zmenšujeme časový přírůstek. Přírůstek času můžeme zmenšovat např. půlením. Provádíme.li toto půlení neomezeně, dosáhneme stavu, kdy se velikost obou přírůstků blíží nule.Takový přírůstek pak nazýváme diferenciálem.
  • Pro diferenciál používáme symbol d.
  • Výpočet okamžité hodnoty v čase t při použití diferenciálů je již zcela přesný:

Obrazek

  • Výraz určuje derivaci dráhy podle času, zkráceně jej čteme "ds podle dt".
  • Fyzikální podstatou první derivace je tedy okamžitá rychlost změny hodnoty derivované veličiny měnící se v čase.
  • Je-li veličina konstantní, je rychlost změny nulová a nulová je i její derivace.
  • Derivujeme-li danou časovou funkci bod po bodu, získáme časový průběh její  změny neboli derivaci jako funkci času.

Obrazek

  • Rychlost jako funkci času můžeme opět derivovat, čímž získáme "rychlost změny rychlosti" neboli zrychlení původní veličiny.
  • V našem případě můžeme vyjádřit zrychlení jako funkci času derivací rychlosti nebo druhou derivací dráhy:

Obrazek

  • Poslední výraz čteme jako "d druhé s podle dt na druhou".
  • Fyzikální podstatou druhé derivace je tedy zrychlení dané veličiny v určitém čase t.

  • Geometrický význam derivace: Ze vztahu pro zrychlení je zřejmé, že hodnota derivace v kterékoliv bodě funkční křivky je dána strmostí této křivky.
  • Stoupá-li křivka, je derivace kladná.
  • Nemění-li se hodnota dané veličiny s časem, je derivace nulová.
  • Jestliže křivka klesá, je derivace záporná.

Obrazek

  • Strmost křivky můžeme definovat sklonem tečny zkonstruované v kterémkoliv bodě funkční křivky.
  • Tangens úhlu, který tečna svírá s kladnou částí časové osy, nazýváme směrnicí tečny.